Spolupráce aneb Jak k sobě najít parťáka?

Tento článek je o tom, jak hledám kolegy, spolupracovníky, soul mate já a z čeho se můžete poučit. Na začátku podnikání musíte zastupovat mnoho rolí v jedné osobě. Není to ideální a časem zjistíte, že to nejde. Buďto budete vyčerpaní nebo svojí práci nebudete dělat na 100%. 

Nejprve si ujasněte, koho hledáte. Práci můžete outsourcovat na agenturu, která vám pomůže třeba s rezervacemi, webem, marketingem apod. Nebo můžete práci outsourcovat na freelancery. Třeba vizážistka, správce sociálních sítí nebo pomocná síla při kompletování zakázek. Samozřejmě můžete také zaměstnat vyvolené, ale nepředpokládám, že si to můžete v začátku podnikání dovolit. 

Já hledala parťáky hned několikrát – vizážistky, kameramany, zvukaře, produkční, asistenty nebo jen spolupracovníky na běžnou administrativu. Nikdy jsem nehledala vyučeného člověka, experta ve svém oboru. Raději jsem hledala člověka, který má chuť a touhu učit se. Věděla jsem, že všechny dovednosti, které potřebuji, aby tento člověk měl, tak ho mohu naučit. Nebo si najmeme někoho, kdo nás to naučí oba dva. Zkrátka, schopnost a chuť učit se novým věcem je pro mě vždy důležitější.

Kromě učenlivého přístupu jsem vždy hledala kamarády. Já vím, je to business. A přátelství do businessu přece nepatří. Ale já to vnímám jinak. Věřím, že když se nastaví hranice a jste s člověkem na jedné vlně, tak dokážete víc jako přátelé. Nemohla bych pracovat s někým, kdo není blízký mému srdci. Moje představa byla, že si dáme společnou druhou snídani, oběd, občas se při práci pobavíme a jindy zase zamakáme.  Už jsem byla zoufalá z lidí, co jdou pracovat pro peníze, a ne pro něco hlubšího. Takže kamarásdtví je must-have. Potřebuji kamarádku, kamaráda, potřebuji se socializovat. Dodnes v tuto „podmínku“ věřím a ani jednou jsem se na ní nenapálila.

Jak ale poznám, že tenhle člověk může být kamarád i kolega? Pro mě je to jasné. Musí to být člověk s otevřenou myslí, se schopností komunikovat, s růstovým nastavením mysli a s touhou učit se. Vše ostatní zvládneme. Pokud přijde problém, vyřešíme ho, protože když nebude váznout komunikace (což beru jako svojí roli), tak o problémech můžeme/musíme mluvit jako o denních věcech. Když budeme mít růstové nastavení mysli, tak vždy najdeme řešení. Když budeme mít mysl otevřenou a budeme toužit po růstu a učení, tak na problém najdeme kreativní řešení, u kterého se něco naučíme a posuneme se dál. 

Stejně tak, mám ale jasně vytyčené hranice toho, co nemohu akceptovat. Pokud má člověk některé z níže uvedených vlastností, tak se raději distancuji. Je to například schopnost myslet jen na sebe a mluvit o sobě. Ve své profesi potřebuju pro-klientské smýšlení. Tedy člověka empatického, který vede kvalitní konverzaci. Nikoliv člověka sebestředného. Jak takového člověka poznáte? Jednoduše. Jeho věty začínají často slůvkem Já. Tento člověk nejspíše nikdy nebude proaktivně myslet na to, co vy nebo co váš business a klient potřebuje.

Dalším na první pohled méně zřetelným signálem je drama-drama. Je velký rozdíl, jestli jste člověk dělající velká gesta, překonávající překážky života, mající velké plány, hledající vzrušení a novou inspiraci nebo člověk, co žije v dramatu. Velké gesto uděláte jednou za čas a je to dojemné. Drama-člověk je dělá každou vteřinou. Jednu chvíli se hluboce raduje a za minutu hluboce pláče. Nikdy není stabilní. Tahle vlastnost se bohužel ukáže až po čase, kdy k sobě druhé pustíte blíže a zjistíte, že mají krásný život, ve kterém skutečně nejsou katastrofy. Bohužel v něm hledají neustálé drama a když není, tak ho vytvoří. Někde uvnitř nich je růstové nastavení, ale síla dramatu je mocnější. Vím, že je to odvážný odstavec, ale troufám si říct, že drama-lidé jsou pro mě nejvíce toxičtí. Berou energii nejen mě a dalším členům týmu, ale bohužel postupem času i klientům.

Moje rada na závěr? Pokud jste nároční na druhé, bude to chtít trpělivost. Vězte, že ani vy nejste bez chyb a neobejdete se bez nutné dávky tolerance. Partnerství v práci bych přirovnala k partnerství v manželství. Je to každodenní práce. Nechtějte od druhých, aby četli vaše myšlenky. Raději mluvte otevřeně. Nepředpokládejte, že druhý člověk ví, na co myslíte. Je na vás, abyste nastavili vhodné pracovní prostředí, příjemnou atmosféru a hlavně – hranice.

Pro mě je nastavení myslí, otevřenost, učení se a přátelství na prvním místě. Dovednosti jsou až druhotné. Jak to máte vy? Napište mi do komentářů, co je nejdůležitější pro vás a jestli při hledání parťáka máte nějaké problémy – otázky, které můžeme společně vyřešit.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů